Vladimír Bureš 18.07.2022
No, na trhu je proti umělým izolačním materiálům v menšině. Peří volíme do sucha a mrazu vysokých hor. Natáhne totiž do sebe velmi snadno vlhkost. A ta udělá ze spacáku bezcenný kus hadru na podlahu. Proč tedy peří? Jednak jej máme rádi, jde o přírodní materiál (a ty bývají nejlepší), ale hlavně – nanomembrána nám pomáhá řešit problém s vlhkostí.
My ve Faramugu máme rádi peří husí. Proč ne kachní? Husí nezapáchá, je lehčí a lépe drží vzduch, tedy i hřeje.
To, jak nám bude ve spacáku teplo, určuje poměr peří prachového s brky. Když dáte jen brka, propíchají tkaninu a polezou ven. Prachové peří drží vzduch a díky tomu je vám teplo. Ale bez míchání je toto peří tak jemné, že nebude loftovat – nenafoukne se do potřebného objemu. A tady nastupuje plnivost. Měříme ji v cuin, kubických palcích. Vyjadřuje, jaký objem peří zaplní. Pro představu – pouze prachové peří má cca 950 cuin, směs 80/20 a 90/10 cca 650 – 700 cuin. Žádoucí je tedy poměr 90/10, spacák bude lehký a bude hodně hřát. Jako vždy platí okřídlené, něco za něco. Vyšponujete vlastnosti, zkrátíte životnost.
Na spaní u auta být nemusí, v poměru váha vs. tepelná izolace však nemá peří konkurenci. Za péřák zaplatíte více, výroba je náročná. Odmění se vám dlouhou životností. A v horách na expedici bych nechtěl bojovat o přežití drsné noci v jiném, než péřovém spacáku.
A jak teplý spacák zvolit? Třeba norma EN ISO 23537-1 toto řeší. Můžeme vybírat spacák letní, 3-sezonní či zimní. Vybíráme dle údajů T max (maximální teplota), T comf (komfortní teplota), T lim (mezní teplota) a T ext (extrémní teplota). S tím, že extrémní teplota je hloupost, držte se prostředních hodnot. A maximální teplota vlastně taky. Každý jsme jiný (á)...
Maximální teplota je ta, kdy se ještě neuvaříte za živa. Na to není třeba psaná hodnota, jen blbec by to dělal….Komfortní teplota je optimální, spíte jako miminko (jen nebrečte, když máte hlad). Mezní teplota není pro mezky, ještě se vyspíte. A extrémní teplota? Možná přežijete, ale na tu noc nezapomenete...
A berte dále v úvahu, že pro muže platí rozdíl kolem 5°C, než pro ženy. Jakože jsou odolnější (manželka by si ťukala na čelo). Také nezapomeňte, že kvalitu vašeho spánku ovlivňují i další veličiny. Vlhkost vzduchu, síla větru, vlhkost spacáku vně i uvnitř, kvalita karimatky, osobní dispozice – hlad, žízeň, aklimatizace, nemoc. I spací poloha a váše noční odění.
Velikost spacáku musí být pro vaši postavu. Ne putovní pro celou rodinu ani člena kmene Pygmejů. K tomu +10 až 15 cm navíc (délku zjistíme u plně nataženého spacáku na spodní straně, od švu na spodku ke švu na kapuci).
Příliš velký nezahřejeme tělesným teplem, v malém jsme nepříjemně slisováni. A lisujeme i peří, to nemůže loftovat. Spacák samotný totiž nehřeje, pouze izoluje před zimou. Nahoře nás zahřeje vzduch, držený peřím v tkanině. A dobrá tkanina pak brání úniku tělesného tepla. Dole spacák tělem stlačujeme a snižujeme tím izolační vlastnosti. Pokud neumíme levitovat, máme smůlu. Nebo aspoň zvolme dobrou karimatku. Spacák si nezahřívejte LED čelovkou. Nepropálí ho, ale ani nezahřeje. Ale dobré pro pocit, že jsme udělali maximum.
A zbytečně se neoblékejme – těsné vrstvy a guma zhorší krevní oběh a zima bude spíše větší než menší. Při spaní v mrazu je dobré nedýchat přímo mrazivý vzduch. Límec oddělí tělo a hlavu (jen lehce, kompletně umí jen gilotina). Hlavu udrží v teple kapuce a dýcháme tak ven, ne do spacáku, kam by šla nežádoucí vlhkost.
Kdysi dávno, v Labáku, u věže Stará Václavská stěna. Byl listopad a teplota pod nulou. Ve spacáku domácí výroby jsem si šňůrku zatáhl tak, že vznikla centimetrová dírka. Když jsem se v noci přetočil, dírku si přitlačil k zemi. A začal se dusit, což mě vzbudilo. Než jsem v těsném spacáku, s narůstající panikou, našel dírku a šňůrku a tu rozvázal, a poté se nadechl, tak jsem se docela slušně přidusil. Raději jsem dále trpěl zimou v polorozepnutém spacáku.
Spacák neskladujme v kompresním obalu, peří rychle ztratí loft. Měl by viset nebo ležet. Po spaní jej vyvětrejme (i sebe). Před použitím výrobek KWAK naklepejte, aby se náplň v komorách mohla rovnoměrně rozmístit. Nenechávejte výrobek KWAK ve stlačeném stavu déle, než je nezbytně nutné. Při delší dobu mimo akci spacák zavěste nebo volně položte na suché místo.
Nepoužívejte chemické prostředky. Vždy používejte speciální tekuté prostředky určené na peří, například prací prostředek značky Nikwax, který není agresivní vůči peří (nenaruší jeho strukturu, dobře se vymývá při máchání a nekrystalizuje v jemných záhybech náplně). Perte v pračce na 30°C se třemi tenisáky (máte -li jen kopačáky, kupte si průmyslovou pračku). Použijte program jemné praní, nebo program na sportovní oblečení. Ždímejte vícekrát. Poprvé na 400 otáček a pak max. na 600 otáček. Podle potřeby odstředění opakujte. Výrobek KWAK je nutno sušit v sušičce se třemi míčky do sušičky. Teplota horkého vzduchu nesmí být vyšší než 50°C. Po prvním vysušení je možné, že peří nebude rovnoměrně rozprostřené a bude třeba ho správným naklepáním rovnoměrně rozptýlit a sušení zopakovat. Do bubnu sušičky je možné dát vonné ubrousky (budete pak i vy vonět jako princezna po rugbyovém zápase).
Sušení doma na topení nebo venku na slunci nedoporučujeme. Zpravidla to trvá několik dní a může se stát, že výrobek zatuchne. Při praní spacáku se výjimečně mohou vyskytnout problémy. Komory se vytrhnou ze švu. Peří se dostane tam, kam nemá a je potřeba ho vrátit zpět, což může být vzhledem k neznalosti technologie šití problém. Z těchto důvodů bychom doporučovali prát spacák až v poslední fázi rozhodování: koupit nový, nebo ho zkusit vyprat. Nebudeme si nic nalhávat, když vypereme spacák, nemůžeme čekat, že z pračky vytáhneme nový produkt. Jestli Vám spacák už nevonní, zkuste ho dát pouze do sušičky a použijte vonné ubrousky do sušičky. Vypráním spacáku nezískáte nový produkt, jeho vlastnosti se vždy mohou trošku zhoršit, ale zabráníte tomu tím, že použijete správné prací prostředky.
